Klasifik ační řád

Školní řád včetně Klasifikačního řádu v platné verzi jsou zveřejněny pro žáky i rodiče na stánkách iŠkoly.

 Klasifikační řád  ve formě dokumentu ke stažení

 

Gymnázium Globe, s.r.o.

Bzenecká 23, 628 00 Brno

Klasifikační řád

Příloha Školního řádu Gymnázia Globe, s.r.o.

I.

Účel

Předpis vymezuje obvyklá pravidla klasifikace žáků Gymnázia Globe, s.r.o.

II.

Obecně závazné právní předpisy

Základem pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků je Školský zákon č. 561/2004 (zejména §51- §53) a vyhláška o středních školách č. 13/2005 Sb. a Školní vzdělávací program Globe v platném znění.

III.

Klasifikační stupně, pravidla hodnocení výchovy a vzdělávání, sebehodnocení žáka,

hodnocení chování

  1. Při klasifikaci žáků je posuzována úroveň osvojení vědomostí, dovedností a návyků, úroveň myšlení žáka, schopnost spojovat teorii s řešením praktických příkladů, úroveň zájmu žáka o výuku, jeho píle a zvládnutí očekávaných kompetencí stanovených rámcovým vzdělávacím programem (RVP) pro základní vzdělávaní (ZV) a gymnázia (G), který je rozpracován v Školním vzdělávacím programu Globe (ŠVP).
  2. Hodnocení výsledků žáků je vyjádřeno na vysvědčení klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace).
  3. Žák je veden k sebehodnocení, které má být nástrojem pro dosažení lepších studijních výsledků, zvládnutí závazného učiva i klíčových kompetencí vymezených RVP ZV a RVP G.  
  4. Klasifikační stupně lze převést na slovní hodnocení následovně:

Stupněm výborný (1) je hodnocen žák, který učivu rozumí, samostatně, věcně a správně ho reprodukuje, zvládá vyhledávání, třídění, zpracování a interpretaci potřebných informací, aktivně a logicky řeší praktická zadání, dlouhodobě pracuje s pílí.  Spolupracuje s učitelem, v týmu se podílí na práci vůdčím způsobem. Požadované kompetence, vědomosti, dovednosti a návyky si žák dobře osvojil. Žák dokáže vyhodnotit svůj výkon i srovnat a vyhodnotit míru dosažených výkonů spolužáků.

Stupněm chvalitebný (2) je hodnocen žák, který učivu rozumí, ale při zkoušení či řešení praktických zadání se dopouští drobných chyb, vyjadřovací kompetence ústní či písemné nejsou plynulé. Úkoly řeší aktivně či s částečnou podporou učitele nebo kolektivu. Učivo si žák osvojil a umí ho aplikovat. Vhodně využívá získané informace a spolupracuje v týmu i s učitelem, dokáže vyhodnotit, kde může dosažené dovednosti zlepšit.

Stupněm dobrý (3) je hodnocen žák, který učivo chápe částečně nebo mechanicky. Zadání řeší převážně s podporou učitele nebo neúplně. Aktivita, píle nebo příprava na výuku není výrazná. Žák si osvojil základní učivo. Žák přebírá vyhledané informace a nenarušuje práci v týmu, dokáže vyhodnotit svůj individuální pokrok vůči dřívějším výkonům.

Stupněm dostatečný (4) je hodnocen žák, který učivo nechápe, myšlení není tvořivé, základní učivo zvládá mechanicky či s vynaložením píle; ústní nebo písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, výstižnosti a přesnosti. Nedostatky v předepsaném učivu jsou hlubší, opakované či dlouhodobé. Zadání řeší žák pouze s podporou učitele. Žák nevyužívá vyhledané informace, nespolupracuje či občas maří práci v týmu. Osvojení potřebných klíčových kompetencí není zcela dostatečné. Žák nedokáže dostatečně porovnat svoji práci se spolužáky a posoudit, zda dosáhnul cíle.

Stupněm nedostatečný (5) je hodnocen žák, který učivo nechápe, nemá ho osvojeno ani mechanicky. Myšlení žáka není samostatné, dopouští se logických chyb, v projevu jsou závažné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Žák nespolupracuje s učitelem, často ruší práci v týmu. Není aktivní, spíše informace nevyhledává a opakovaně je nepřipraven na výuku. Žák nezvládá předepsané základní učivo a základní klíčové kompetence, neuvědomuje si nezvládnutí cíle.

Pokud je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo 2. pololetí zcela uvolněn, není z předmětu hodnocen. Na vysvědčení je místo klasifikačního stupně uvedeno uvolněn.

  1. Výčet výše uvedených znaků charakterizujících jednotlivé stupně je pro klasifikaci výkonu žáka základním vodítkem, nikoliv seznamem všech zohledňovaných faktorů hodnocení. V hodnocení jsou zohledněny individuální možnosti žáka a naplnění klíčových kompetencí stanovených školním vzdělávacím programem.
  2. U žáků s vývojovou poruchou učení, doloženou školským poradenským zařízením, rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonných zástupců žáka nebo zletilého žáka (§ 51 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.).
  3. Pravidla hodnocení vzdělávání:

a)    Práce žáka je hodnocena průběžně v běžných vyučovacích hodinách. Oprava prací žáků je prováděna učitelem po výuce, výsledky jsou oznámeny v následujících hodinách, žák má možnost nahlédnout do hodnocení  písemné práce.

b)    Závěrečná klasifikace (ve čtvrtletí, v pololetí, na konci studia, v  případech vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu apod.) může probíhat ve speciálních hodinách nebo formou zkoušek stanovených školou (náhradní zkoušení k uzavření klasifikace, závěrečné zkoušky ve 2. pololetí maturitního ročníku apod.) a předpisy MŠMT (komisionální a maturitní zkouška). Při závěrečné klasifikaci učitel zohlední dlouhodobý přístup žáka k předmětu, tedy průběžnou pravidelnou přípravu na výuku, plnění úkolů, motivaci, aktivitu i spolupráci žáka v hodinách daného předmětu. Přihlíží také k věkovým a individuálním zvláštnostem žáka.

c)    Ve vyučovacích předmětech výchovného charakteru není hodnoceno nadání žáka, nýbrž se při hodnocení zohlední motivace a aktivní přístup žáka k plnění úkolů v rámci jeho osobních možností.

d)    Zápis nehodnocen (N) je učiněn, pokud žák práci nepředal, neúčastnil se průběžného hodnocení. Dále v případě závěrečné klasifikace předmětu, pokud žák nenaplnil podmínky pro hodnocení.

  1. Žák může kterýkoliv předmět nebo jeho volitelnou rozšiřující část navštěvovat nad stanovenou povinnou týdenní hodinovou dotaci jako předmět nepovinný po dobu alespoň jednoho celého pololetí, pokud to předepsaný rozvrh dovolí. Na žáka se i v tomto předmětu vztahují pravidla klasifikace a omlouvání absence. Závěrečné hodnocení nepovinného předmětu je zapsáno na vysvědčení, ale nezapočítává se do celkového hodnocení na pololetí.
  2. Pravidla hodnocení chování žáka:

Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími v pedagogické radě. Doporučené hodnocení chování žáka schvaluje ředitel školy. Kritériem  pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád, školský zákon) a obecných norem dobrého chování. V hodnocení je zohledněna také řádná docházka do výuky. Při hodnocení chování se přihlíží k věku a rozumové vyspělosti žáka. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni:

Velmi dobré     (stupeň 1) - žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školského zákon a školního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Uspokojivé        (stupeň 2) - chování žáka je v rozporu s pravidly dobrého chování a ustanovení školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo pravidlům školského zákona a školního řádu školy, případně se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se po důtce třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své nebo jiných osob.

Neuspokojivé (stupeň 3) - chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školskému zákonu či školnímu řádu školy či provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova a vzdělávání nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se po důtce ředitele školy dopouští dalších přestupků.

IV.

Průběžné hodnocení

  1. Vyučující hodnotí známkováním průběžně vědomosti a dovednosti žáka během školní výuky a přípravu na ni. Hodnocení může probíhat formou zkoušení nebo mohou být klasifikovány vlastní práce žáků (testy, referáty, slohové a seminární práce, laboratorní protokoly, dále umělecká díla, herbáře apod.).
  2. Vyučující před zahájením práce se žáky (na začátku školního roku, při zadávání samostatného úkolu, laboratorní práce, v případě převodu bodového hodnocení na známky apod.) seznámí žáky s podmínkami a formou svého hodnocení.
  3. Učitel oznamuje žákovi všechny známky, které bere při celkové klasifikaci do úvahy. Klasifikaci zdůvodňuje, objasňuje nedostatky ústního či písemného projevu. Při hodnocení zohlední diagnostikované poruchy žáka, pokud jsou doloženy odborným nálezem školského poradenského zařízení. Při průběžné klasifikaci upřednostní metody, které jsou pro žáka s poruchou vhodné.
  4. Žák má právo zeptat se slušnou formou na důvod klasifikace daným stupněm, upozornit na případné přehlédnutí učitele, např. při hodnocení písemné práce.
  5. Výsledky průběžné klasifikace jsou podkladem pro čtvrtletní či pololetní hodnocení žáka v jednotlivých předmětech.
  6. Míra zvládnutí předepsaného učiva je ověřována právě průběžnou klasifikací. Postup do vyššího ročníku je podmíněn zvládnutím základního učiva v rozsahu stanoveném RVP pro gymnázia. Tento požadavek odpovídá hodnocení stupněm dostatečný.
  7. Známkování na základě procentuální úspěšnosti v písemné kontrolní práci či testu je ukázáno v následné tabulce. Učitelé hodnotí na základě dvojí škály s ohledem na priority výuky a vyspělost žáků:

 

Vyhodnocení úspěšnosti písemné či grafické práce

Známka

(klasifikační stupeň)

předmět

A) anglický jazyk; volitelné předměty ve 3. - 4. ročníku vyššího stupně gymnázia; ověřovací práce s předem známým obsahem např. pracovní listy)

B) krátké písemné práce z aktuálního učiva

ve všech ročnících

C) práce, které ověřují dovednosti z domácího úkolu

A) ostatní předměty;

B) souborné předem hlášené práce všech ročníků

výborný

100 – 87,5 %

100 -86 %

chvalitebný

87,4 – 75 %

85 – 70 %

dobrý

74,9 – 62, 5

69 – 55 %

dostatečný

62,4 – 50 %

54 – 40 %

nedostatečný

méně než 50 %

méně než 40 %

Hodnocení se nevztahuje na testy v mezinárodních programech (např. ECDL, Cisto , příprava na jazykové certifikace), kde jsou kritéria stanovena v souladu s celosvětově platným standardem programu. Nehlášené písemné práce jsou práce malého časového rozsahu (do 25 minut), kontrolují zvládnutí učiva, obvykle posledního týdne (krátkodobá až středně dlouhá paměť). Souhrnné práce z  tematického celku jsou hlášeny žákům předem, čtvrtletní a pololetní písemné práce jsou hlášeny s předstihem alespoň 3 dnů.

  1. Kritéria klasifikace skupinové práce žáka, např. ve společných projektech s výstupem:

Stupeň výborný (známka 1):

žák aktivně přispívá nápady, názory, dovednostmi a znalostmi,

nesouhlas vyjadřuje konstruktivně, věcně a zdůvodňuje ho,

pečlivě naslouchá ostatním a promýšlí jejich myšlenky,

pomáhá ostatním zformulovat myšlenky,

aktivně se podílí na plnění úkolů skupiny,

převezme vedoucí roli, pokud je to na místě, podporuje či řídí ostatní,

parciální úkoly plní v stanoveném termínu

umí posoudit stupeň zapojení členů týmu

Stupeň chvalitebný (známka 2):

žák přispívá nápady, aniž musel být žádán,

nesouhlas vyjadřuje konstruktivně a věcně ho zdůvodňuje,

naslouchá ostatním a pomáhá ostatním zformulovat myšlenky,

aktivně se podílí na plnění úkolů skupiny, parciální úkoly plní v stanoveném termínu

Stupeň dobrý (známka 3):

žák je při vyjadřování nesouhlasu zdvořilý,

dovoluje ostatním, aby vyjadřovali své názory,

někdy pomáhá ostatním zformulovat myšlenky,

podílí se na plnění úkolů skupiny, podporuje ostatní v jejich vedoucí roli, brzdí práci týmu meškáním s částečnými úkoly

Stupeň uspokojivý (známka 4):

žák je při vyjadřování nesouhlasu obvykle zdvořilý,

přispívá jen ojediněle k diskusi, k vyjádření názoru musí být vyzván, nepřerušuje ostatní,

pokouší se spolupracovat při plnění zadaných úkolů, ale vyvíjí malou iniciativu a k aktivitě musí být obvykle vyzván, nesplnil svůj podíl na plnění úkolu - práci převzal jiný člen týmu

Stupeň neuspokojivý (známka 5):

žák je někdy nezdvořilý a někdy přerušuje ostatní,

někdy překáží ostatním při plnění úkolů skupiny, případně negativně slovně vystupuje vůči tvůrčí práci skupiny, na činnosti skupiny se spíše nepodílí - je pasivní nebo činnosti vědomě maří, nerespektuje jedince s vedoucí rolí

  1. Formou slovního hodnoceni je možno postihnout zejména individuální pokrok, vynaložené úsilí a zlepšení projevu žáka. Slovní hodnocení můžeme využít k motivaci a podpoře vlastních aktivit žáků. Slovním hodnocením je také ústní pochvala nebo ocenění diplomem Klubu skokanů. Slovní hodnocení je uplatňováno především u následujících činností: práce ve skupině při procvičování (hodnocení jednotlivce i celé skupiny), práce ve dvojicích, vedení portfolia, aktivní přístup k výuce, včetně četnosti aktivit v hodině, příprava na výuku, iniciativnost, sebehodnocení žáka, zlepšení dovedností, individuální pokrok, změna chování.
  2. Pokud předmět vyučuje několik učitel, pak j sou v hodnocení zohledněny známky všech vyučujících. Celková známka je stanovena jich dohodou, a to na základě váženého průměru míry výuky jednotlivých učitelů. V případě nerozhodné známky, či nedohody učitelů bude hodnocení předmětu uzavřeno na pedagogické radě, kde budou zohledněny priority či individuální potřeby žáka.

V.

Četnost průběžné klasifikace

  1. Minimální počet známek, který umožní uzavření klasifikace za pololetí při dané hodinové dotaci, je stanoven takto:

             týdenní hodinová dotace předmětu                minimální počet známek                                                                                                
                                 1                                                               3
                                 2                                                               5
                                 3                                                               7
                                 4                                                               8
                                 5                                                              10
 

  1. V případě českého jazyka na nižším stupni gymnázia, v případě živých jazyků a matematiky je žádoucí, aby tento počet známek byl ještě vyšší.
  2. Pouze v ojedinělých zdůvodněných případech může vyučující uzavřít klasifikaci žáka za pololetí, i když žák nezískal potřebný počet známek (po předchozím zdůvodnění a získání souhlasu řídícího pedagogického pracovníka školy).
  3. Žák musí získat alespoň dvě známky, aby mohla být klasifikace v kterémkoliv předmětu uzavřena (vyjma uzavírání klasifikace zkouškou komisionální, náhradním zkoušením apod.).
  4. Žák cizí národnosti nemusí být v průběhu první poloviny školního roku docházky do školy v České republice klasifikován z předmětu Český jazyk a literatura. Ve 2. pololetí je již žák na konci školního roku hodnocen, ale je zohledněna také jeho píle a motivace, nejen vědomosti a dovednosti.

VI.

Zaznamenávání průběžné a celkové klasifikace

  1. Zaznamenávání klasifikace do dokumentace školy:
    a) Průběžně získané známky jsou zapisovány do elektronické databáze i-Školy; za zápis odpovídá vyučující; učitel vede v období školního roku záznamy o průběžné klasifikaci tak, aby dokázal i zpětně určit, z kterého učiva žák známku získal,

    b) vyučující zapisuje celkové hodnocení za pololetí do katalogových listů školní elektronické databáze žáků včetně záznamu o opravné zkoušce či náhradním zkoušení k uzavření klasifikace za pololetí
  2. Žák a jeho zákonní zástupci a mají právo a povinnost vyzvednout si heslo do elektronické databáze i-Školy, jejich povinností je pravidelné sledování studijních výsledků žáka (povinnost vyplývající ze Zákona o rodině).
  3. Hodnocení žáků s IVP:

    3.1 Hodnocení je možno vykonat způsoby:
  • závěrečná ústní zkouška za přítomnosti zkoušejícího a přísedícího v rozsahu učiva jednoho pololetí, případně zohlednění učiva celého školního roku v případě, pokud je žák v prvním pololetí hodnocen stupněm nedostatečný, nebo hodnocení za 1. pololetí není vyučujícímu umožněno do června daného školního roku
  • testy na PC (průběžné či závěrečné)
  • e-learningové testy
  • hodnocením seminární práce
  • souborným písemným testem v rozsahu předepsaného učiva
  • průběžnými testy, jejichž výsledek je zapsán do databáze i-Školy
  • průběžnou ústní klasifikací sjednaných úseků učiva, je požadováno zkoušení alespoň dvakrát za pololetí
  • jinou formou, se kterou byl žák obvykle na začátku pololetí, ale nejpozději jeden měsíc před termínem závěrečného hodnocení seznámen
  • kombinací uvedených metod.

 

3.2  Formu a rozsah zkoušení a podmínky pro uzavření klasifikace žáků s IVP za dané pololetí stanovuje vyučující, přičemž zohlední doporučení poradenského pracoviště. Termíny hodnocení, které jsou odlišné od termínů a harmonogramu pro ostatní žáky třídy, si zletilý žák sám sjednává s ustanoveným vyučujícím. V případě nezletilého žáka termíny stanovuje vyučující, který seznámí zákonné zástupce žáka s tes těmito termíny. Zletilý žák, který má povolen IVP dle § 18 školského zákona z jiných závažných důvodů vede školou vydaný interní tiskopis termínů sjednaných zkoušek a konzultací, který předkládá při zkoušení vyučujícímu a poté ho ponechává v kanceláři školy. Zletilý žák je povinen sám dbát, aby termín zkoušení nezmeškal.

 

3.3  Průběžného i celkového hodnocení předmětu je zaznamenáno do i-Školy:

  • Uzavření klasifikace předmětu jako výsledná známka za pololetí je zaznamenáno do katalogového listu v databázi i-Školy dnem uzavření pololetní klasifikace.
  • Jednotlivá průběžná zkoušení jsou zaznamenávána do databáze průběžně.
  • Pokud se zkoušení koná za účastí 3 učitelů, jde o komisionální zkoušení z rozhodnutí ředitele školy a je o něm vyhotoven protokol.

VII.

Zápis o uzavření klasifikace za pololetí

  1. Celkové hodnocení za pololetí vyučující zapíše do elektronické databáze případně katalogových listů (předepsaným způsobem).                                             

Pokud učitel oficiálně seznámí žáky s hodnocením za pololetí, zapíše tuto skutečnost v daný den do třídní knihy do kolonky poznámky ke dni. Důvodem je dodržení třídenní lhůty, ve které žák nebo jeho zákonný zástupce může požádat o komisionální přezkoušení (§ 69 odst. 9 zák. č.561/2004 Sb.).

          VIII.

Náhradní hodnocení k uzavření klasifikace za pololetí

  1. Žák není vyučujícím klasifikován v obvyklém termínu, pokud:                                                         

          a)      nezískal předepsaný počet známek       
          b)      jeho absence ve výuce přesáhla v hodinách daného předmětu:     
                - 40 % (u žáků nižšího stupně gymnázia),   
                - 30 % (u žáků 1. – 3. ročníku vyššího stupně gymnázia),  
                - 25 % (u žáků maturitního ročníku)

c)      žák nenaplnil předem oznámené požadavky učitele k uzavření klasifikace (např. nepředal seminární práci, nevedl čtenářský deník, nezpracoval referát, neplnil domácí úkoly a pod).

Pokud žák není za pololetí v obvyklém termínu klasifikován, je mu stanoven náhradní termín hodnocení, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno obvykle do 2 měsíců po skončení 1. pololetí. Termín je žáku sdělen prokazatelným způsobem (výpis z vysvědčení, zápis do žákovské knížky, i-Školy, aj.). Hodnocení učiva příslušného předmětu za první pololetí v náhradním termínu musí být provedeno před uzavřením hodnocení za 2. pololetí, a to nejpozději v červnu daného školního roku (§ 69, odst. 5 zák.č. 561/2004 Sb.). Je nezbytné, aby žák, který je hodnocen ve druhém pololetí tohoto předmětu stupněm lepším než nedostatečný, zvládl také učivo pololetí prvního. Tím splní požadavky stanovené schválenými učebními dokumenty příslušného oboru vzdělání v rozsahu, který je určen pro daný ročník.

  1. Klasifikace za druhé pololetí v náhradním termínu je uzavírána obvykle v posledním týdnu srpna. Pokud se žák ke zkoušení nedostaví ze závažných důvodů, které doloží nejpozději do 3 dnů od termínu zkoušení, může mu být povoleno hodnocení do konce září. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není - li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl (§ 69 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb.) a nemůže postoupit do vyššího ročníku.
  2. Náhradní hodnocení žák vykoná za přítomnosti zkoušejícího (obvykle vyučujícího) případně i přísedícího učitele (učitelů). O doklasifikování je učiní zápis do databáze i-Školy. Výsledek náhradního hodnocení je doplněním známek a podkladů, které již vyučující získal v průběhu daného klasifikačního období. Hodnocení náhradního zkoušení a hodnocení za celé klasifikační období stanovuje vyučující učitel, či pedagog, který ho zastupuje.
  3. Žákovi je stanoven školou termín náhradního zkoušení. Pokud se naň žák nedostaví, škola již nestanovuje další náhradní termín, předmět zůstane nehodnocen s dopadem do celkového hodnocení žáka - žák neuzavře klasifikaci v daném pololetí. Pokud žák do 3 dnů doloží písemně řediteli důvody neúčasti na zkoušení a ředitel důvody uzná, pak žákovi stanoví jeden další termín zkoušení pro daný nehodnocený předmět.
  4. Předmět Tělesná výchova není možno v 2. pololetí uzavřít pouze na základě teoretického zkoušení či seminární práce, protože jeho náplní je převážně fyzická činnost a získání dovedností. Pokud žák není uvolněn z výuky tělesné výchovy a nemůže být pro velkou absenci klasifikován, může být tato skutečnost důvodem k opakování ročníku. Zameškané hodiny může žák nahradit účastí v hodinách tělesné výchovy jiné skupiny žáků v době mimo jeho předepsanou výuku.
  5. Vyučující může výjimečně na pedagogické radě předložit řediteli návrh na uzavření klasifikace žáka:
  • který nesplnil podmínky k uzavření klasifikace podle bodu VIII, odstavce 1, písmena b) např. z důvodu předem projednané neúčasti ve výuce či dlouhodobé nemoci za podmínky dostatečného podkladu pro klasifikaci z důvodu aktivity žáka,
  • stupně nedostatečný, pokud je důvodem povolení klasifikace kumulace např. opakovaného neplnění studijních povinností a absence dle bodu VIII, odstavce 1, písmena b), či průběžné převažující hodnocení známkou nedostatečný.
  1. Náhradní zkoušení žáků jsou zpoplatněna dle vydaného ceníku. V odůvodněných případech může ředitel povolit vykonání náhradního zkoušení k uzavření klasifikace bez předepsané platby.

IX.

Uvolnění z výuky

  1. Na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka a vyjádření příslušného odborného lékaře (§ 67 zákona č. 561/2004 Sb.) může ředitel školy uvolnit žáka z vyučovacího předmětu. Na celý rok lze žáka uvolnit pouze z předmětu výchovného charakteru .
  2. Žádosti o uvolnění (osvobození) z tělesné výchovy budou odevzdány učiteli TV:

                  za I. pololetí do 15. září,

                  za II. pololetí do 15. února (nové žádosti).

Pozdější žádosti budou vyřizovány pouze v mimořádných případech (úraz apod.). Zpětně nelze žáka z výuky předmětu uvolňovat, takové omluvy jsou hodnoceny jako porušování školního řádu.

  1. Dlouhodobě nemocným žákům a žákům osvobozeným od povinnosti docházet do školy (např. z důvodu těhotenství a mateřství, úrazu, závažného dlouhodobého onemocnění) může umožnit ředitel školy vykonání hodnocení v termínech, které jim stanoví.
  2. Žáci, kteří se připravuji na reprezentaci nebo vrcholovou soutěž, mohou požádat ředitele o zvýšení limitu absence uvedené v čl. VIII, bodu 1 nebo o souhlas k napsaní ověřovacích prací a zkoušení v jednotlivých předmětech v termínech, které si sjednají předem s vyučujícím. Toto se netýká čtvrtletních, pololetních a předem hlášených souborných prací. Tato úleva se nevztahuje na žáky se slabým prospěchem.
  3. Ředitel školy určí žákovi náhradní činnosti v době vyučování předmětu, ze kterého byl žák uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy žáka uvolnit na základě písemné žádosti na dobu vyučování tohoto předmětu.

X.

Komisionální zkouška

  1. Komisionální zkoušky upravuje § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb. a § 69 odst. 9 zák. č. 561/2004 Sb. V jeden den žák koná jen jednu komisionální zkoušku.
  2. Opravná zkouška se koná jako komisionální zkouška.
  3. Komisionální zkoušku může konat žák z podnětu ředitele střední školy.
  4. Pokud má zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního a druhého pololetí, může písemně požádat ředitele školy do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení dozvěděl, ale nejpozději do 3 dnů od vydání vysvědčení o komisionální přezkoušení. Toto přezkoušení se koná neprodleně, ale nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. Pokud je vyučujícím ředitel školy, požádá písemně zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka ve lhůtě do tří dnů o komisionální přezkoušení Krajský úřad., který stanoví předsedu zkušební komise. Pokud byl již žák v daném klasifikačním období v předmětu komisionálně zkoušen (např. z podnětu ředitele školy), nemůže žádat o opětovné komisionální přezkoušení v tomto předmětu.

XI.

Celkové hodnocení žáka, postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

  1. Celkové hodnocení žáka na konci 1. a 2. pololetí zahrnuje klasifikaci žáka z povinných, povinně volitelných předmětů a z chování.
  2. Chování žáka je hodnoceno stupni:

               velmi dobré (žák dodržuje pravidla slušného chování, drobné chyby se snaží napravit),

   uspokojivé (spojeno s porušováním školního řádu),

 neuspokojivé (vysoká neomluvená absence, případně opakované nebo hrubé porušování pravidel školního řádu).

  1. Celkové hodnocení žáka je vyjádřeno stupni a popisem stavu:

prospěl s vyznamenáním (průměrný prospěch není horší než 1,50, žák není hodnocen horším stupněm než chvalitebný a jeho chování je hodnoceno jako velmi dobré),

prospěl (žák nemá z žádného předmětu nedostatečnou),

neprospěl (alespoň v jednom předmětu je žák hodnocen stupněm nedostatečný).

nehodnocen (žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu v prvním pololetí ani v náhradním termínu do konce června).

  1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který má uzavřenou klasifikaci ve všech předmětech, ze kterých není uvolněn, je v těchto předmětech hodnocen alespoň stupněm dostatečný. Celkové hodnocení je „prospěl(a) s vyznamenáním“ nebo „prospěl(a)“.
  2. Žák, který neprospěl na konci 2. pololetí nejvýš ze dvou předmětů nebo na konci 1. pololetí neprospěl nejvýše ze 2 předmětů vyučovaných pouze v 1. pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce školního roku (do konce srpna). Pokud se žák nedostaví k vykonání opravné zkoušky, je hodnocen v předmětu, z něhož měl konat zkoušku, stupněm nedostatečný. Pouze ze závažných, doložených důvodů mu ředitel školy může povolit na základě písemné žádosti vykonání opravné zkoušky do 30. září (§ 68 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb.). Žákovi, který byl stupněm nedostatečný hodnocen až při náhradním zkoušení v posledním týdnu srpna, může ředitel povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 30 září. Žák, kterému bylo povoleno konat opravnou zkoušku v září, navštěvuje podmínečně vyšší ročník. Po 30. září již není možné uzavírání klasifikace předchozího ročníku z jakýchkoli důvodů.
  3. Žák, který neprospěl, nebo neuzavřel klasifikaci v některém z předmětů na konci 2. pololetí, nebo nebyl hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu (§ 69 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.) neprospěl a nepostupuje do vyššího ročníku. Na Gymnázia Globe, s.r.o., může žák opakovat ročník pokud:
    1. plní povinnou školní docházku;
    2. splnil povinnou školní docházku, požádal písemně ředitele školy o opakování ročníku a opakování mu bylo písemně ředitelem povoleno. Při rozhodnutí o opakování ročníku zohlední ředitel dosavadní přístup žáka ke vzdělávání (absence, dosavadní studijní výsledky, dodržování slušného chování a pravidel školního řádu, individuální znevýhodnění).

XII.

Uzavření 2. pololetí maturitního ročníku

  1. Uzavření klasifikace žáků maturitního ročníku ve 2. pololetí je podmíněno průběžnou klasifikací jednotlivých předmětů běžným způsobem a splněním stanovených podmínek k uzavření klasifikace v daném předmětu nejpozději v den pedagogické konference za 2. pololetí, která předchází písemným pracím společné části maturitní zkoušky a „svatému“ týdnu.
  2. Pokud žák neuzavřel klasifikaci některého předmětu, resp. je hodnocen stupněm nedostatečný, může klasifikaci uzavřít:
    1. v době od pedagogické konference za 2. pololetí do června, pokud požádá o tento termín,
    2. v posledním týdnu srpna, ale nejpozději do 30. září.

Pokud tak neučiní, ukončí studium nebo může se souhlasem ředitele opakovat ročník.

  1. Pokud žák uzavře klasifikaci v náhradním termínu před druhým podzimním termínem maturitní zkoušky a přihlásí se na tuto zkoušku na předepsaném tiskopise do 25. června, pak může konat maturitní zkoušku v  podzimním termínu.  

XIII.

Maturita

  1. Pravidla maturitní zkoušky upravují § 77 až § 82 zák. č. 561/2004 Sb., vyhláška č. 177/2009 Sb. v platném znění a Školní vzdělávací program Globe.
  2. Maturitní zkoušky se konají v jarním a podzimním období. Maturitní zkouška se skládá ze společné (státní) a profilové (školní) části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Žák podává k maturitní zkoušce, opravné či náhradní maturitní zkoušce přihlášku, a to nejpozději do 30. listopadu pro jarní zkušební období a do 25. června pro podzimní zkušební období. Žák, který žádá přiznání uzpůsobených podmínek pro konání maturitní zkoušky, přiloží k přihlášce odborný posudek školského poradenského zařízení.
  3. Společná část maturitní zkoušky:

3.1   Organizaci společné části maturitní zkoušky popisuje § 78 a §78a zák. č. 561/2004 Sb. v platném znění. Povinnými předměty společné části maturitní zkoušky jsou zkoušky z předmětů:

  1. Český jazyk a literatura
  2. Cizí jazyk
  3. Matematika
  4. Předměty stanovené prováděcím právním předpisem jako zkušební předměty pro nepovinné zkoušky
  5. případně další předměty v případě novelizace školských předpisů.

Žák povinně skládá zkoušku z českého jazyka a ve šk. r 2016-2017 volí jednu z možností pod písmeny b), c).

3.1.1 Zkouška z předmětu Český jazyk a literatura a zkouška ze zkušebního předmětu Cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných formou:

  • didaktického testu,
  • formou písemné práce,
  • ústní formou před zkušební maturitní komisí.

Pro ústní zkoušku ředitel školy stanoví do 30. září školní seznam literárních děl, který stanovuje nejméně 60 literárních děl, ze kterých si žák vybírá dle stanovených kritérii 20 děl, které mohou být obsahem ústní maturitní zkoušky. Tento seznam žák odevzdá řediteli školy do 31. března. Neodevzdá-li žák do stanoveného data vlastní seznam literárních děl, losuje si u ústní zkoušky společné části z pracovních listů ke všem dílům obsaženým ve školním seznamu literárních děl v daném školním roce.

3.1.2  Zkouška z předmětu Cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných formou:

  • didaktického testu,
  • formou písemné práce,
  • ústní formou před zkušební maturitní komisí.

3.1.3  Zkouška z Matematiky se koná formou didaktického testu.  

  1. 2 Žák může konat až 2 nepovinné zkoušky z předmětů nabídnutých Centrem pro maturitní zkoušku.
  2. 3 Didaktickým testem se rozumí písemná zkouška, která je jednotně vytvářena a centrálně vyhodnocována Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce jsou neveřejné. Dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané ústní formou jsou veřejné.
  3. 4 Žák koná společnou část maturitní zkoušky v řádném termínu ve své škole. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná v místě stanoveném Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání s výjimkou dílčí zkoušky konané ústní formou, kterou žák koná ve své škole.
  4. 5 Před konáním každé zkoušky společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli nebo předsedovi zkušební maturitní komise svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Důvodné pochybnosti o totožnosti žáka mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce.
  5. 6 Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky. Pokud žák nevykonal úspěšně některou z dílčích zkoušek určitého předmětu společné části (např. Český jazyk, Cizí jazyk), může opakovat tuto zkoušku v následném termínu.

4.    Profilová část maturitní zkoušky:

  1. 1 Ředitel školy určí maturitní předměty a jejich dílčí části včetně formy, témat, hodnocení a termínů konání a přihlášky k profilové části maturitní zkoušky v samostatném interním předpise v zákonném termínu. Témata a pravidla hodnocení jsou platná pro jarní i podzimní termín. Žák v přihlášce k profilové části maturitní zkoušky v termínu stanoveném školou oznamuje volbu maturitních předmětů profilové části maturitních zkoušky a související závazné téma maturitní práce. Volitelné téma musí být předem projednáno s vyučujícím předmětu a schváleno ředitelem školy. Pokud žák téma maturitní práce nezvolí, vylosuje si jedno téma (vyjma volitelné téma) z nabídky určené ředitelem školy (§15, odst. (2) vyhl. č. 177/2009 Sb.). Ředitel školy ustanovuje vedoucího a oponenta maturitní práce.
  1. 2 Formy profilové části maturitní zkoušky:

    a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,
    b) ústní zkouška před zkušební maturitní komisí v rozsahu 25 – 30 témat,
    c) písemná zkouška,
    d) praktická zkouška,
    e) kombinací dvou a více forem podle písmen a) až d).

Ústní zkouška a obhajoba maturitní práce jsou zkoušky veřejné, písemná a praktická část zkoušky jsou neveřejné formy zkoušky.

  1. 3 Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, nebo ve stanoveném termínu nepředá maturitní práci, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně (je hodnocen stupněm nedostatečný). V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období.
  2. 4 Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.
  3. 5 Pokud žák nevykoná dílčí část profilové maturitní zkoušky, pak v daném termínu dále již ve zkoušce nepokračuje. V následném opravném termínu žák opakuje celou zkoušku.
  4. 6 Poměr hodnocení dílčích zkoušek maturitní zkoušky z daného předmětu na jeho celkovém hodnocení škola zveřejňuje předem při vyhlášení souboru předmětů maturitní zkoušky pro daný školní rok.
  5. 7 Hodnocení písemné či praktické části maturitní zkoušky oznámí veřejně předseda zkušební maturitní komise žákovi nejpozději v době konání ústních zkoušek. Hodnocení ústní maturitní zkoušky a obhajoby maturitní práce je oznámeno žákovi v den konání zkoušky. Posudky maturitní práce jsou žákovi předány nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní práce.
  6. 8 Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné, a to i dílčí zkoušky, které jsou její součástí.
  7. Obecná pravidla maturitní zkoušky:

5.1   Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.

5.2   Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Část maturitní zkoušky může ředitel uznat na základě např. doložených jazykových certifikátů, pokud je toto upraveno školským zákonem či souvisejícími prováděcími předpisy.

5.3   Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána, nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

5.4   Konáním maturitní zkoušky v náhradním termínu není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.

5.5   V případě, že žák povinnou dílčí zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky nevykonal úspěšně v jarním termínu, může konat opravnou zkoušku v podzimním nebo následném termínu, ke kterému se musí písemně přihlásit a to nejpozději do 5 let od termínu ukončení studia (t. j. od vydání vysvědčení za poslední ročník studia). V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná.

5.6   Ředitel školy vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce po zpřístupnění výsledků třídy Centrem.

5.7   Do 5 dnů ode dne oznámení výsledků profilové části nebo dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo ode dne vyloučení ze zkoušky lze písemně požádat o přezkoumání výsledku nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky (§ 82 zák. č. 561/2004 Sb.).

5.8   Celkové hodnocení maturitní zkoušky:

prospěl s vyznamenáním – žák nemá hodnocení z předmětu horší než chvalitebný, průměrný prospěch je nejvýše 1,5

prospěl – žák nemá hodnocení žádného předmětu horší než dostačený

neprospěl – alespoň jedna zkouška je hodnocena stupeň nedostatečný.

5.9   Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.

XIV.

Malá maturita

  1. O konání interní závěrečné zkoušky (tzv. Malé maturity) na konci 2. pololetí ve znění předchozích školních řádů Gymnázia Globe, s.r.o. (platných do 1. 9. 2015) rozhoduje ředitel školy do 28. února daného školního roku.
  2. Pravidla pro interní závěrečnou zkoušku (Malou maturitu), pokud se bude konat:

    a) Zkoušku skládají ve 2. pololetí daného školního roku žáci posledního ročníku z vybraných maturitních předmětů.
    b) Žáci skládají zkoušku z jednoho až tří maturitních předmětů. Jejich počet, formu a skladbu vyhlásí škola nejpozději jeden měsíc před termínem konání. Skladba předepsaných předmětů nemusí být pro všechny žáky stejná, neboť je různá také u maturity. Organizace a obsah zkoušek odpovídají v hlavních rysech maturitní zkoušce, ale nejsou otevřeny pro veřejnost. Předsedou komise je pracovník Gymnázia Globe, s.r.o.
    c) Pokud je zkoušející komise tříčlenná, jde o komisionální zkoušku z podnětu ředitele střední školy.
    d) Při závěrečné klasifikaci jsou zkoušejícími hodnoceny požadované poznatky z nového učiva posledního pololetí, ale i učiva předcházejícího, které bylo opakováno. Pokud se žák závěrečné zkoušky neúčastní ani v náhradním termínu, nenaplnil podmínky pro uzavření klasifikace daného předmětu.
    e) Zkouška je čtyřiceti pěti procenty (45 %) započtena do celkového hodnocení daného přemetu na konci 2. pololetí. V případě nerozhodného konečného hodnocení předmětu mezi dvěma stupni rozhodnou o známce zkoušející na pedagogické radě, kde zohlední dlouhodobý přístup žáka k předmětu za celý školní rok.

XIV.

Závěrečná ustanovení

  1. Tímto dokumentem se ruší platnost dosavadního Klasifikačního řádu ze dne 31. 8. 2016.
  2. Klasifikační řád vstupuje v platnost dne 1. 12. 2016. Je nedílnou součástí Školního řádu Gymnázia Globe, s.r.o., vydaného dne 31. 8. 2015.

 

V Brně dne 1. 12. 2016

 

                                                                                                                             RNDr. Libuše Bartková

                                                                                                ředitel a statutární zástupce Gymnázia Globe, s.r.o.

 

 

 

Dodatek ke Klasifikačnímu řádu Gymnázia Globe, s.r.o.

Hodnocení žáků, kteří se vzdělávají dle IVP z jiných závažných důvodů

 

I.

Účel dodatku

Tento dodatek upravuje formu a podmínky klasifikace těch žáků, kterým bylo povoleno ředitelem školy vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu z jiných závažných důvodů. Obvykle jde o žáky zletilé.

 

II.

Klasifikace žáků, kteří se vzdělávají podle individuálního vzdělávacího plánu

Hodnocení žáků je možno vykonat způsoby:

  • závěrečná ústní zkouška za přítomnosti zkoušejícího a přísedícího v rozsahu učiva jednoho pololetí, případně učiva celého školního roku v případě, když je žák v prvním pololetí hodnocen stupněm nedostatečný nebo hodnocení za 1. pololetí není škole umožněno do 31. 3. daného školního roku
  • testy na PC (průběžné či závěrečné)
  • hodnocením seminární práce
  • souborným písemným testem v rozsahu předepsaného učiva
  • průběžnými testy, jejichž výsledek je zapsán do i-Školy
  • jinou formou, se kterou byl žák obvykle na začátku pololetí, ale nejpozději jeden měsíc před termínem závěrečného hodnocení seznámen
  • průběžnou klasifikací sjednaných úseků učiva, známka bude zapsána do i-Školy, je požadováno zkoušení alespoň dvakrát za pololetí
  • kombinací uvedených metod.

 

III.

Podmínky hodnocení

Formu a rozsah zkoušení a podmínky pro uzavření klasifikace za dané pololetí stanovuje vyučující na začátku školního roku nebo 2. pololetí. Období, ve kterém lze pololetní klasifikaci uzavírat, případně i přesný termín vyhlašuje ředitel školy alespoň 1 měsíc předem. Zletilý žák je povinen sám dbát, aby termín nezmeškal.

IV.

Dokumentace o vykonání hodnocení k uzavření klasifikace

  1. O uzavření pololetní klasifikace na základě ústního závěrečného zkoušení, souborné písemné práce je vyhotoven zkoušejícím učitelem protokol (interní školní tiskopis).
  2. Účast na jednotlivých průběžných zkoušeních je zaznamenána do listu zkoušek a konzultací, které žák předkládá při zkoušení vyučujícímu a poté ho ponechává v kanceláři. Známku zkoušející zaznamená do i-Školy.
  3. Pokud se zkoušení koná za účastí 3 učitelů, jde o komisionální zkoušení z rozhodnutí ředitele školy.

 

V.

Závěrečná ustanovení

Tento dodatek je přílohou platného Klasifikačního řádu Gymnázia Globe, s.r.o., a nabývá platnost dnem vydání.

 

V Brně dne 1. 12. 2016

 

                                                                                                                             RNDr. Libuše Bartková

                                                                                                  ředitel a statutární zástupce Gymnázia Globe, s.r.o.